Na horách je nejkrásnější ta rozmanitost.
Jak lehké je propadnout bílým věžím Dolomitů, zůstat žasnout nad sopečnými vrcholky Kanárských ostrovů či se proběhnout po táhlých hřebenech Malé Fatry.
Proč ale jezdit na stále stejná místa, když je ve světě tolik míst, která čekají na vaši návštěvu?
Skotsko mne lákalo z mnoha důvodů
– objevit stále zelené svahy Highlands, které padají přímo do nekonečných zálivů,
– zjistit zač je toho bájný fellrunning převlečený do moderního skyrunning oblečku
– otestovat mé oblíbené Inov-8 botky, které by tu měly být jako doma.
Proto jsem využil možnosti vyrazit poznat Skotsko na vlastní kůži a fotografovat nejen členy Inov-8 týmu při závodech Skyline Scotland.
Cestování do Skotska je v mnohém unikátní. Na co se fotograf / cestovatel musí připravit?
Na tuto kritickou část jsem se důkladně připravil. Nastudoval jsem podrobně trasu, nadíval jsem se na desítky videí s HOW TO drive in Scotland, vzal jsem si výjimečně spolujezdce a navigátora. No a potom jsem na parkovišti na letišti suverénně nastoupil jako řidič vlevo a … nenašel volant!
Následoval trapný přesun napravo a zoufalé hledání řadící páky levou rukou.
Prý si to po 10km sedne. Jenže prvních 10km vede skrz Glasgow na dálnici. Živě jsem si vzpomněl na své začátky v autoškole, ale nakonec jsem to právě díky navigátorovi a připomínači jízdy vlevo zvládl bez ztráty korunky.
Údolí Glen Coe je zároveň “tak trochu” mimo civilizaci. Dostupné bydlení jsme sehnali 70 km od centra závodů, což dost zkomplikovalo logistiku. Na druhou stranu jsme bydleli na zrekonstruované železniční stanici a buzení prvním ranním vlakem byl docela zajímavý zážitek. Ještě intenzivnější byl přísun neomezeného množství čerstvých uzených lososů z blízkých jezer a zátok ke snídani.
Samostatnou kapitolou jsou místní názvy. Že se do centra závodů v Kinlochleven dostaneme přes Ballachulish a Caolasnacon jsem se ještě naučil, ale jména okolích kopců, kam budeme následně stoupat? To už jsem byl bez šance – posuďte sami: Na Gruagaichean, Sgor an lubhair, Sgurr a Mhaim a mnohé další 🙂
Ve Skotsku se musíte smířit se třemi věcmi.
1. všude je bláto, bahno a vlhko,
2. po většinu času prší, fouká vítr nebo alespoň mrholí,
3. když se udělá fajn počasí – zaútočí Midges
Bláto i nečas jsme zvládli relativně hravě. Po dlouhé době jsem nazul GTX boty (Inov-8 ROCLITE 325 GTX – bo fotograf musí mít nohy v suchu). Posloužili naprosto výborně, bez jediného zaváhání (vykoupání se v bahně při přeskoku potoka nepočítám).
Prodyšná GTX bunda se také hodila. Při čekání na běžce jsem i zateplovací vrstvu nahodil. No a rukavičky 🙂
Horší to bylo s Midges. Naštěstí se nám lepší počasí ukázalo pouze jednou a na chvíli. Zasáhli nás nepřipravené a s brutální silou. Během minuty jsme na sobě měli všechno co jsme nalezli. Od rukavic až po dva šátky přes obličej. A přesto – tak opíchané obočí už doufám nikdy mít nebudu.
Pod názvem Skyline Scotland se schovávají 4 nádherné závody na všech distancích.
Jsem sportovní a outdoor fotograf vyhledávající sporty odehrávající se v horách. Nejblíže mám k ultra horským běhům, které spojují běh, lidské odhodlání a respekt k horám. Úzce spolupracuji s českou skyrunning reprezentací či organizátory běžeckých závodů.
Máte zajímavý nápad, chcete využít mých služeb? Ozvěte se, určitě něco vymyslíme.