Fotovýbava pro sport je relativně specifická a malá změna dokáže překonat některé kompromisy. Pravdou ale zůstává, že fotoaparát z vás fotografa neudělá. Nejsem příznivcem “honění megapixelů” a ani technologickým nadšencem vyžadujícím vždy to nejlepší. Mám rád ověřené věci, na které se mohu spolehnout a lze je pořídit za rozumnou cenu. Proto při obnovování svého přístrojového parku velmi dám na praktické zkušenosti kolegů fotografů a rád se jimi inspiruji. Praktické zkušenosti jsou to nejcennější a nahradí desítky laboratorních testů. Proto zde uvádím pro inspiraci svoji fotovýbavu s krátkým zhodnocením jednotlivých komponentů. Pokud se budete chtít na něco bližšího zeptat, rád pomůžu – Lukáš Budínský / Fotograf
Udělal jsem výjimku z prvního odstavce (že nejsem technologickým nadšencem). Canon R5 jsem si totiž předobjednal ihned jak se objevil na eshopech. Poslední rok jsem byl nešťastný z omezení, která mají DSLR. Dokonce jsem chvíli přemýšlel o změně na SONY. Ale potom přišlo oznámení R5. Nevšímal jsem si hypu kolem 8K videa, ale možností, které přináší jako fotoaparát. Bezrcadlovky jsou opravdovým posunem vpřed. Zde si můžete přečíst první dojmy z Canon R5 a tu je jak si vedl Canon R5 v při komerčním nasazení.
O přechodu na fullframe jsem již nějaký rok přemýšlel. Přednosti profesionální fullframe zrdcadlovky ocením zejména pro mé rodinné portrétní fotografování. Chtěl jsem zůstat u canonu, ale 5D mark III už i přes své kvality nebyla zrovna výstřelkem moderní techniky. Tak jsem počkal na nástupce 5D mark IV. Ano není to vrcholná fotovýbava pro sport (tou je samozřejmě řada 1Dx), ale je to nejuniverzálnější foťák od Canonu. Nebojím se ho vzít do nejvyšších hor v zimě, ani na ateliérové focení. Po roce intenzivního používání můžu říct, že to byl krok tím správným směrem z mnoha ohledů – nejsem limitovaný iso 1600 jako u 70D, na bleskurychlé ostření se můžu rozhodně spolehnout a odolnost proti živlům jsem již nesčetněkrát uvítal. Na blogu naleznete krátkou recenzi Canon 5D mark IV. Rozhodně největší klad je, že jsem ji vzal do ruky a byla tam jako doma. Nemusel jsem se nic nového učit. Po roce přibyl do mého batohu druhý stejný kousek.
Můj poslední crop foťák, chvíli používaný jako záložní. Jak to tak bývá, 70D jsem prodal abych mohl pořídit 5D. A po nějaké době mi začal chybět druhý foťák. Na velkých závodech mi hodně zajímavých záběrů uteklo díky prohazování objektivů. A na Kanárech při silném větru v sopečném prachu jsem doslova skřípal zuby. Rozhodoval jsem se dlouho, co pořídit. Nakonec zvítězil 7D z několika důvodů – ovládání je maximálně podobné 5D, je to nejrychlejší a nejlépe ostřící crop canon a navíc po pořízení 300mm bych rád vyšel i do přírody a tam se crop hodí. Otázkou je, zda jsem si už moc nezvykl na výstupy z fullframe. Nakonec se ukázalo, že jsem si holt na fullframe opravdu moc zvykl a 7D šel z domu.
Přístroj od Sony právem nazývaný “zabiják zrcadlovek”. Minimálně co se kvalitou výstupu týče. Při pořizování kompaktu jsem vyzkoušel několik různých přístrojů, dokonce i nějaké bezzrcadlovky. Nicméně u RX100 jsem skončil a pořídil nebo doporučil jej i dalším 3 lidem v rodině. Důvodem je krásný, ostrý a nerozpatlaný výstup v dokonale kompaktním těle. Po doplnění polarizačním filtrem se nebojím brát RX100 i na horské běhy, kde bych se zrcadlovkou neobstál a nemusím se bát, že bych byl bez fotografií. Několik fotek například z běhu v Dolomitech. Mám původní verzi, která plně vyhovuje. Nové mark II a III jsou vždy posunem vpřed, nicméně za cenu ztráty původní kompaktnosti. Navíc díky novým modelům se cena původního dostala na velmi pěknou hladinu.
Díky přechodu na FF jsem ztratil možnost používat záklaďák Sigma 18-35 ART a stál jsem před otázkou, co místo něj. Vzhledem k tomu, že i ve sportu rád fotím hodně ze široka, jsem vybíral od ultra širokých ohnisek. Jako rozumnou volbu jsem našel 16-35mm od Canonu. Jenže o jaký objektiv ze široké nabídky skel se má fotovýbava pro sport rozšíří? Přechod z f1,8 na f4 by mě asi bolel, takže jsem si vybral f2,8. Nejtěžší rozhodování teprve přišlo. Vzít si verzi II nebo III. Nejnovější objektiv byl ve všech ohledech lepší, ale ta cena. Nakonec zvítězil nákup techniky jako dlouhodobé investice a nelituji. Ve spojení s 5D mark IV je to ideální kombinace. Ostření bez zaváhání, ostrost špičková. Nádherné chování v mém oblíbeném protisvětle, odlesky. Jedině vinětace mne trochu překvapila, ale vzhledem k tomu, že stejně většině fotek vinětaci dodávám v lightroomu, tak mi nijak nevadí. Zkrátka mohu jen doporučit.
Pří přechodu na R5 jsem objevil, že můj nejpoužívanější objektiv má alternativu na RF bajonet. A to ne ledajakou. Mnohem menší a lehčí při zachování ostrosti. Dokonce by měla být i rychlejší a s lepší stabilizací. Neodolal jsem a musím potvrdit, že vše je pravda. Má ale i dva drobné nedostatky, které zanedlouho uvedu v krátké recenzi.
Po letech váhání a zkoušení jsem si definitivně pořídil tento etalon mezi Canon objektivy. Nikdy jsem neváhal o jeho kvalitě, slyšel jsem nesčetně obdivných komentářů na ostrost v celém rozsahu zoomu a sám jsem si ho o s radostí vyzkoušel na pár dní. Tenhle objektiv má jedno velké ALE, zejména pro outdoor focení a pohyb v horách. A tou je hmotnost 1,5KG. Nejen, že se pronese v batohu při výstupu na vrcholky hor, ale když už jej nasadím tak dostávají solidní záběr i ruce a ramena. Ale nakonec si člověk zvykne, ruce zesílí. Jako ostrý test jsem s ním fotil na Beskydské Sedmičce 2017, kdy mi přišla větší světelnost i voděodolnost rozhodně vhod. A to nemluvě o Skotsku.
Pro vzdálenější akci je 200mm málo a tak přibyl tento objektiv do mé výbavy. Je to bez debat jeden z nejostřejších objektivů, které jsem měl nasazené. Ostří neuvěřitelně rychle i při nasazeném 2x telekonvertoru. Pravda, trochu se pronese, ale překvapivě se dá udržet i při focení z ruky. Neberu ho na všechny akce, ale své místo v sestavě má jisté.
Úžasný objektiv pro mnoho příležitostí. Nejen, že to je dokonalý objektiv pro makrofotografii, ale často jej využívám i při focení portrétů. Na ně je sice trochu delší, ale jeho kresba a jemný bokeh to plně vyvažují. Příjemná světelnost a optický stabilizátor jen podtrhují jeho univerzálnost.
Po dvouletém laborování s klasickými blesky, externími odpalovači a více než ročním váhání nad bateriovými záblesky jsem se rozhodl investovat do něčeho pořádného. Rozhodování prodloužil výběr mezi systémy ProFoto a Elinchrom. Nakonec se má fotovýbava pro sport rozrostla právě o bateriový generátor Elinchrom EBL s dvěma hlavami (konkrétně Action a HS) a novým Skyport odpalovačem. Ten je pro mé potřeby výhodnější. HS hlava mimo jiné zvládne přebít protisvětlo i při 1/8000 synchronizaci.
Externí blesk byl jedním z prvních přírůstků v mém fotovybavení. Přemýšlel jsem o něm delší čas a po pořízení Canon 70D, který umí na bezdrátově odpalovat blesky, to byla jen otázka času. Pro 430 EX II jsem se rozhodl z několika důvodů. Chtěl jsem systémový Canon pro maximální kompatibilitu, jednoznačně TTL, možnost jej dálkově odpalovat, dostatečný výkon a rozumnou cenu. Většinu splňovaly dva 430 EX II a 600 EX, přičemž 600 EX už byla mimo finanční limity a nevyužil bych její možnosti. Canon Speedlite 430 EX II je víc než spolehlivým parťákem a po přízení dálkového bezdrátového odpalování nikdy nechyběl ve fotobatohu.
Po drobném nedorozumění s Canonem 70D jsem pořídil set dvou rádiových odpalovačů. Canon 70D sice umí bezdrátově odpalovat blesky, ale jen na základě optické komunikace. To mě omezovalo v zamýšleném využití. Nešlo odpalovat blesk schovaný za stromem, měl jsem problémy v protisvětle (např. při západu slunce) a neumožňovalo to synchronizaci na druhou lamelu. Odpalovače Yongnuo všechna omezení odstranili a už nic nebrání opravdu plnému využití potenciálu blesku. Umí vše, co slibují a spolehlivost je vynikající.
Jak se říká, sny se mají plnit. A poté, co se mi nevešel můj Alta PRO do malého kufru, jsem si řekl, že je na čase mít něco menšího, lehčího a skladnějšího. A protože jsem nebyl zrovna ve fázi dělání kompromisů, tak mám tento GITZO. Nádherně lehký i skladný a o kvalitě snad není potřeba pochybovat. Tato investice se zcela určitě vyplatí. V horách i několikanásobně.
Když už domů přibyl velký teleobjektiv, tak vyvstala otázka jak s ním v terénu. Půl hodiny jej unesu a odfotím, ale na delší akce to není. A tak přišel na řadu monopod. Karbonový Gitzo je to nejlepší co se dá pořídit. Rychlá manipulace, 100% spolehlivost a hlavně nízká hmotnost. Jen ještě řeším, jestli na něj nějakou monopod hlavu a případně jakou.
Kvalitní a pevný stativ je základ pro jakoukoliv fotografii a pro moji oblíbenou noční fotografii tím spíše. Neříkám, že bych neměl rád Gitzo, ale to je z říše snů. Vanguard je kompromisem, ale jsem velmi spokojený. UPDATE: po pořízení GITZO stativu jsem na Vanguard namontoval Gimbal hlavu a je to výborný společník na focení s velkým teleobjektivem, kde tolik nemusím řešit váhu.
Polarizační filtr je pro mne základní fotovýbava do hor. Bohužel mé objektivy již mají 3 různé průměry a tak investice do polarizáků nebyla nejmenší. Zejména pokud chcete ty nejlepší 🙂