3 km po startu

Naštěstí to od rána vypadalo, že budou Pyreneje milosrdné k závodníkům. Ještě před svítáním bylo odstartováno a po 3 kilometrech se dostali k reprezentačnímu penzionu. Tam je čekalo první stoupání a já s bleskem.

Honzu Bartase očividně blesk trochu překvapil.

BUFF EPIC TRAIL

Asi nemusím představovat Buff Epic Trail. 105 kilometrů dlouhý horský ultra běh v Pyrenejích, který má základní definici pocitu účastníka už v názvu. Ano je EPICký. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.

A můžete mi věřit, že ten pocit nemají jen závodníci, ale vyskytl se i u mne jako pozorovatele se zrcadlovkou.

Dál nechám mluvit samotné fotografie

Manu Vilaseca z týmu Buff Pro v krásné lesní části druhého stoupání.

Nuria Picas se dostává nad pásmo lesa. Nakonec BET 2016 vzdala

Caroline Chaverot, vítězka Buff Epic Trail 2016.

Logistika fotografa

Může se zdát, že 13 hodinový závod musí přinést nekonečné příležitosti k fotografování. Pravda je trochu někde jinde.

Závodníci v rámci Buff Epic Trail běží uvnitř národního parku, který lze jen těžko objet. Své o tom vědí účastníci maratonské distance, kteří ráno absolvovali polovinu trasy autobusem a trvala jim bezmála 3 hodiny.

Abych zvládl alespoň 3 místa, strávil jsem během závodu 6 hodin v autě, objel celý park. A protože se jen tak nesmířím s fotkou ve vesnici na občerstvovačce, nastoupal jsem ještě navíc 1500 výškových metrů na 10 km s plnou fotovýbavou.

Příběh jedné fotografie

Následující fotografie je i přes nekonečné hodiny plánování čistě dílo náhody.

Po 2,5 hodinovém přejezdu přijíždím k nádrži Estany Gento, kde je jediná funkční lanovka v celém parku. Bez váhání jsem ji zařadil do svého itineráře.

Parkuji co nejblíže k ní, popadám batoh a vyrážím ke dlouhému schodišti. Jezdí jen jednou za hodinu a pokud bych ji nestihl, tak můžu rovnou jít pěšky. Vybíhám schody po třech a nahoře u kabinky se dozvídám, že lístek se kupuje dole. Není čas na hrdinství a dávám se do pláče. Naštěstí se obsluha slituje a prodává mi lístek přímo na místě.

Následuje nekonečná 30 minutová cesta vzhůru nejpomalejší lanovkou jakou jsem kdy jel. Kontroluji online stav závodu a odhadovaný čas prvního na místní občerstvovačce je právě nyní.

Lanovka přijíždí do horní stanice a já zprava od horské chaty slyším zvonce a trubky. První závodník dorazil. Rozrážím dveře lanovky, schody beru tentokrát po čtyrech a tempem Bolta běžím doleva, zatímco se rozhlížím po pěkné lokaci. Všude brání lana a stožáry.

Konečně nějaká skalka, za běhu vyndavám z batohu foťák, přitisknu se ke skále, zapnu ho a v ten okamžik kolem mne proletí Luis Alberto Hernando. CVAK.

Povedlo se?

Zdenda Kříž v kamenném poli.

Zdenda Kříž mizí za první zatáčkou a do cíle už to nemá daleko

Caroline Chaverot s úsměvem. Aby ne, má téměř hodinový náskok na prvním místě.

Fernanda Maciel v trailovém ráji. Ano toto je Buff Epic Trail

Honza Bartas vysoko nad  Estany Gento v Pyrenejích

Poslední 12 km dlouhý seběh údolím Val de Boi do cíle v Barrueře. Málokdo jej stihne za světla.

Ceremoniál na Buff Epic Trail. Zdenda Kříž na fantastickém pátém místě.

A ještě fantastičtější úspěch – jsme druzí v hodnocení národů.